Muž drží saxofón v miestnosti so sieťovaným stropom. Má na sebe tmavú bodkovanú košeľu a sústredený výraz, čo naznačuje jeho oddanosť hudbe.

Italský hráč na saxofony, cornettofon a flétny bansuri, Gianni Gebbia, debutuje u vydavatelství Minority Records s nahrávkou Sleep, jež vychází na LP a Bandcampu 1. mája 2026, v den, který je zároveň i oslavou umělcových 65. narozenin.

Sleep lze považovat za instrospektivní a ambientně meditativní dílo, jehož struktura neodpovídá tradičním jazzovým skladbám, spíše jde o rozsáhlé improvizované hypnotické zvukové krajiny bez přesných hranic s využitím hry na soprán saxofon a cornettofon s využitím elektronických textur. Stejně jako bylo renesanční cornetto nástrojem plné symbolismů, jenž má reprezentovat život, smrt a věčnost, kde osm vyřezávaných hran nástroje představuje nepřerušenou linii věčnosti a nekonečna, podobným prizmatem lze nahlížet na volnou strukturu díla bez zřetelného konce. Jak sám Gebbia k tvůrčímu procesu vysvětluje:

 „Mé dílo s názvem Sleep bylo inspirováno dvěma hlavními podněty. První z nich je obraz „El sueño de Jacob“ malíře José de Ribery, zobrazující Jacoba v hlubokém spánku s takovou věrností, jaké lze stěží dosáhnout. Tento obraz mě obzvláště ovlivnil, jelikož mi okamžitě připomněl báseň italského básníka Sandra Penna, která zní: „vivere vorrei addormentato entro il dolce rumore della vita“ (chtěl bych žít spící uprostřed sladkého šumu života). Tato báseň vždy byla opakujícím se tématem v mé umělecké tvorbě a rozhodně mě ovlivnila při vytváření tohoto alba, které jsem nahrál přímo do mikrofonu bez jakékoli postprodukce nebo úprav a přesně tak, jak ho nyní můžete slyšet. Elektronické efekty byly také přímo ovládány během hraní přes můj iPad, kde používám některé patche vytvořené pomocí renomovaných digitálních efektových pedálů Eventide.“

Sleep je tudíž spíše poslechová meditace zkoumající prostor zvuku, postupnou evoluci motivů a atmosféru snění skrze Gebbiovu improvizační hru.

Gianni Gebbia, narozen v Palermu na Sicílii a absolvent filozofické fakulty University of Palermo, je mezinárodně uznávaný italský saxofonista, flétnista a skladatel, známý svým experimentálním a avantgardním jazzovým stylem hry. Gebbia je považován za jednoho z nejlepších světových specialistů techniky hry kruhového dýchání, která mu umožňuje vytvářet nepřetržité, dlouhé tóny, často vedoucí k polyfonním iluzím. V roce 1990 se sólově zúčastnil Total Music Meeting v Berlíně pořádaného FMP po boku hudebníků jako Steve Lacy a Lindsay Cooper. O rok později inicioval spolupráci s německým perkusionistou Guntherem Sommerem a kontrabasistou Peterem Kowaldem, čímž obnovil jedno z historických duet evropského free jazzu. V roce 2000 ho časopis The Wire zařadil mezi přední představitele sólových hráčů na saxofon.


Inspiraci čerpá z široké škály zdrojů, včetně malířství, poezie, světové filozofie a dalších jazzových velikánů, jakými jsou Marion Brown, Lee Konitz a Anthony Braxton. V minulosti spolupracoval s Heinerem Goebbelsem, Fredem Frithem, Louisem Sclavisem, Gino Robairem, Peterem Kowaldem, Lukasem Ligetim, Eiko Ishibashi a Tony Buckem. Gebbiovy nahrávky můžete nalézt v katalozích prestižních vydavatelství, jakými jsou např. Victo, Intakt Records či Leo Records.

Zdroj: Dan Dudarec, Minority Records