Nový rok bývá příslibem nových začátků, ale ani v této době nejsou od věci pevné jistoty. Jednou z takových je speciální ediční řada Supraphonu, tzv. „Line” edice, která se na sklonku prvního měsíce roku tradičně rozrůstá o nový, letos v pořadí již sedmý díl. Dvojalbová kompilace s názvem Pop Rock Line 1966–1973, navazující na předchozí tituly tituly Art Rock Line 1971–1985 (2021), Jazz Rock Line 1971–1981 (2020), Rock Line 1970–1974 (2019), Beat (Al)Boom 1968–1970 (2018), Big Beat Line 1965–1968 (2017) a Beatline 1967–1969 (2016), tentokrát mapuje fenomén českých bigbítových cover verzí.

„Vedle legendárních sestav nám v bigbítových šedesátkách dělaly radost také desítky dalších kapel, vždy nadšeně a často kvalitně přibližujících oficiálně nedostupnou zahraniční muziku. V období svobodného nádechu kolem osmašedesátého roku bylo zpoždění jejich nahrávek proti Západu v řádu roků, výjimečně měsíců – a trvanlivost hitů se tehdy nepočítala na pouhé týdny. Nepřítomnost originálních songů v našich prodejnách nechala vzniknout stovkám cover verzí, občas též nazývaných „pajcy“. V různě (ne)dokonalé angličtině či opatřené českými texty představovaly tyto SP či EP desky šanci si přehrávat něco občas jen vzdáleně podobajícího se předlohám,“ přibližuje editor Karel Deniš v bookletu dobu i koncept aktuálního přírůstku do populární kompilační řady, jejíž starší díly jsou nyní k dispozici s 30% slevou na CD a digitálně.

Jak text výše naznačuje, oproti předcházejícímu „vážnému” jazzrocku a artrocku se nyní dočkáme poměrně pestrobarevného hudebního obsahu. Ten je však i přes svou velkou různorodost naprosto zásadním článkem v historii českého bigbítu. Padesátka skladeb, jejichž celková stopáž má bezmála dvě a půl hodiny a řada z nich vychází na CD a digitálně vůbec poprvé, mimo jiné nabízí americké standardy, mnohobarvou britskou invazi, náznaky evropských šancí, zvládnuté velké orchestrální opusy i posun do sedmdesátek.


Úspěšné zahraniční předlohy od Beatles, Mamas and Papas, Bee Gees, Tremeloes, Procol Harum, Beach Boys a dalších tu v podání uskupení jako Apollobeat, Atlantis, The Beatings, The Cardinals, Faraon, Flamingo, The Rebels, Synkopy 61 nebo Pavla Nováka, Pavla Sedláčka či Viktora Sodomy i přes tehdejší, v mnohém komplikované ideologické i technické podmínky srší nadšením a energií se Západem minimálně srovnatelnými a podtrhují skutečnost, kolik kvality a talentu se v relativně krátkém časovém období v tehdejší ČSSR projevilo a dělo.

Leckteří zde zastoupení se nikdy nedočkali alba, někteří změnili hudební styl či se stali členy doprovodných souborů, jiní se naopak proslavili sólově. O to důležitější a pozoruhodnější však tato dvojalbová mapa tuzemského singlového dění na přelomu šesté a sedmé dekády 20. století je. A to ať už jde o čtyřicet čtyři v češtině a různě dobré angličtině „opajcovaných“ songů nebo o „doplňkovou“ šestici ukázek šikovnosti domácích autorů. To vše – jak už je u této ediční řady dobrým zvykem – v případě 2CD s bohatým bookletem, čítajícím ediční poznámku, krátké profily zde zastoupených, dobové SP obaly a fotografie.

Zdroj: Lukáš Kadeřábek, Supraphon